LIBLICE 355VYSÍLAČE LIBLICE B

02 / HISTORIE A INFORMACE

Dvě čáry
v krajině.
Jeden příběh.

Liblice B u Českého Brodu. Ocel, rádiové vlny a místo, které se stalo součástí obzoru.

Pohled na Liblice B od západu
Pohled na Liblice B od západu. 4. 9. 2015.
Foto: ŠJů / Wikimedia Commons · CC BY 4.0 · zmenšeno pro web
355 mvýška každého stožáru
120 mrozestup stožárů
639 kHzhistorický vysílací kmitočet
ARPOanténní systém

KONSTRUKCE / ARPO

Štíhlá ocel. Promyšlené vyzařování.

Charakteristický obrys Liblic B tvoří dva kotvené příhradové stožáry s trojúhelníkovým průřezem. Každý dosahuje výšky 355 metrů a jistí jej patnáct kotevních lan. Mezi nimi a samotnou konstrukcí je potřeba rozlišovat svislá vyzařovací lana antény.

Ta jsou vedena podél stožáru a vytvářejí kolem něj „klec“. Právě na nich stojí systém ARPO — anténa s regulovatelným proudovým obložením. Tvar stožáru, vedení a izolátory společně utvářejí jejich nezaměnitelnou podobu.

Technické údaje: Český rozhlas, 2018. Rozestup: Cesty a památky.

Napájecí vedení a anténní konstrukce Liblic B
Napájecí vedení a anténní konstrukce Liblic B. 4. 9. 2015.
Foto: ŠJů / Wikimedia Commons · CC BY 4.0 · zmenšeno pro web

UVNITŘ VYSÍLAČE

Za siluetou
je celý svět.

Výkon vysílače zajišťovala dvojice elektronkových zařízení Tesla SRV 750. Původní soustava byla dimenzována na 1,5 MW. Součástí areálu bylo i náročné chlazení a napájení.

Údržba konstrukce vyžadovala cestu do výšky: uvnitř vedly servisní šplhající výtahy. Reportáž Českého rozhlasu z roku 2018 popisuje přibližně pětačtyřicetiminutovou jízdu a žebříkové úseky na začátku i pod vrcholem.

Přečíst reportáž Českého rozhlasu

VYBRANÉ MILNÍKY

Roky, které zůstávají.

  1. 1931

    První liblický vysílač

    Začíná vysílání původního areálu Liblice A. Jeho dvojice 150metrových věží je jinou stavbou než pozdější Liblice B.

  2. 1937

    Předchůdce dvojice

    Na místě Liblic B vzniká stožár typu Blaw-Knox. V roce 1974 uvolňuje prostor nové konstrukci.

  3. 1975–76

    Nový obzor

    Hutní montáže Ostrava staví dvojici 355metrových stožárů. Nový vysílač je uveden do provozu v prosinci 1976.

  4. 2021

    Konec jedné rozhlasové etapy

    Na konci roku Český rozhlas ukončuje své středovlnné vysílání.

  5. 2023–25

    Návrat hlasu do éteru

    CRA oznamují spuštění Country radia na 639 kHz od 1. října 2023. Tato etapa končí 31. března 2025.

  6. 2026

    Poslední kapitola Liblic B

    Po demontáži osvětlení a servisních výtahů následoval 15. října v 11:15 řízený pád obou stožárů. Podrobná časová osa a vysvětlení pádu ↓

Historické milníky: Cesty a památky; zahájení Country radia: České Radiokomunikace, 22. 9. 2023.

2022–2026 / POSLEDNÍ KAPITOLA

Od prvních obav
k posledním vteřinám.

O možném odstranění Liblic B se veřejně mluvilo už v roce 2022. Následovaly petice, dočasný návrat vysílání i hledání nového vlastníka. CRA svůj konečný postup zdůvodnily tím, že se nenašel zájemce schopný zajistit opravy a další bezpečné využití stožárů. [1] [5]

ODSTŘEL OBOU STOŽÁRŮ

Dva 355metrové stožáry padly současně. Samotné zřícení podle střelmistra Petra Mikuly trvalo přibližně deset sekund. Čas 11:15 uvádí dobové zpravodajství; přesnost na jednotlivé sekundy zde nedokládáme. [7] [9]

  1. Červen–červenec 2022

    Hrozba demolice vstupuje do veřejné debaty

    Dobová zpráva z 29. července 2022 popisuje žádost o odstranění stavby, doručenou jednomu z vlastníků pozemků už v červnu. Spolek přátel obce Liblice v červenci zahájil petici za zachování stožárů. Obavy z jejich zániku tedy předcházely samotnému odstřelu o více než čtyři roky. [1]

  2. Končí i Country rádio

    Po přechodném návratu rozhlasového provozu skončilo vysílání Country rádia na 639 kHz. Datum potvrzuje monitorovací zpráva Českého telekomunikačního úřadu. [2]

  3. Poslední pokus o prodej

    CRA nabídly k odkoupení stožáry, kotvení, výtahy i anténní domek. Podle jejich vyjádření následná jednání nevedla k doložení financování nezbytných oprav a bezpečného provozu. [3]

  4. Povolení trhacích prací

    Podle zprávy ČTK vydal Obvodní báňský úřad pro Prahu a Středočeský kraj rozhodnutí povolující trhací práce. Součástí podmínek bylo i nezbytné dočasné uzavření silnice I/12 policií. [3]

  5. Oznámení říjnového termínu

    V dopisech sousedním vlastníkům CRA vymezily období demolice na 12.–16. října. Dělení a odklízení konstrukcí mělo podle tehdejšího oznámení pokračovat do 30. listopadu 2026. Nešlo ještě o určení konkrétní hodiny odstřelu. [4]

  6. Poslední zhasnutí a demontáž světel

    Ve stanovenou hodinu zhaslo výstražné osvětlení stožárů. Následovalo sejmutí světel a leteckých majáků: CRA tím chtěly zabránit rozbití skel a rozptýlení střepů do okolí při pádu. Čas 8:00 označuje vypnutí, nikoli dokončení veškeré demontáže. [5]

  7. NejpozdějiStav doložený reportáží

    Stožáry už bez výtahů ALIMAK

    Reportáž iDNES.tv zveřejněná 14. října popisuje stožáry již bez servisních výtahů a s odstraněným horním osvětlením. Výtahy ALIMAK tak zmizely ještě před samotným odstřelem. [6]

    Přesný den a hodinu sejmutí výtahů dostupný zdroj neuvádí. Datum reportáže proto neslouží jako tvrzení, že veškerá demontáž proběhla právě 14. října.

  8. Řízený pád obou stožárů

    Specialisté společnosti Kovo-central provedli odstřel. Obě konstrukce se zhroutily na určenou plochu směrem ke Kolínu. Současné provedení souviselo i se vzájemným křížením jejich kotevních lan. [7] [9]

  9. Po 15. říjnu 2026

    Rozebrání, odvoz a recyklace

    Podle plánu CRA na pád navazuje dělení oceli na přepravitelné části, její odvoz a další zpracování. Pro tuto etapu společnost uváděla přibližně dvacet pracovních dní. Odstřel tedy představoval jediný krátký okamžik delší likvidace. [8]

SROZUMITELNĚ / PROČ SE STOŽÁRY SLOŽILY

Pád určila i lana,
která zůstala celá.

Štíhlé stožáry držela v rovnováze soustava kotevních lan. Záměrem odborníků bylo tuto rovnováhu řízeně změnit a využít vlastní hmotnost konstrukcí. CRA popsaly cíl jako složení stožárů na co nejmenší plochu. Následující vysvětlení tento zveřejněný popis zjednodušuje pro představu. [8]

Změna opory

Odstřel zasáhl vybranou část kotvení, čímž se změnila rovnováha sil působících na stožáry. Jejich další pohyb pak určovala také gravitace. Šlo o odborně připravené řízené zřícení.

Horní lana zůstala

Nejvyšší kotvení z uvolňované strany nebylo přerušeno. Při naklánění dál drželo vrchol vůči pevnému bodu v zemi a táhlo horní část konstrukce dolů. Právě tato vazba přispěla k jejímu zlomení a složení.

Stožáry se přeložily

Výsledkem bylo postupné skládání konstrukcí, které střelmistr Petr Mikula přirovnal ke skládacímu metru. Zachované horní kotvení tak pomohlo omezit plochu pádu.

Popis zachovaného horního kotvení vychází z vyjádření specialisty CRA Václava Pažouta a střelmistra pro ČTK. Neznamená to, že byla přerušena všechna ostatní lana: zásah se týkal jen části kotevní soustavy. [9]

4,5 kgCelkové množství trhaviny Semtex pro oba stožáry podle CRA. [8]

Zdroje k poslední kapitole

  1. Lupa.cz, 29. 7. 2022 — první veřejné obavy a petice za zachování.
  2. ČTÚ, Monitorovací zpráva 4/2025, str. 8 — konec vysílání Country rádia.
  3. ČTK / Médiář, 13. 10. 2026 — nabídka k prodeji a povolení trhacích prací.
  4. Televizníweb.cz, 29. 9. 2026 — oznámení říjnového termínu.
  5. CRA, 13. 10. 2026 — vypnutí světel v 8:00 a důvod jejich demontáže.
  6. iDNES.tv, 14. 10. 2026 — reportáž o stožárech bez výtahů.
  7. Televizníweb.cz — čas odstřelu 11:15.
  8. CRA, 15. 10. 2026 — řízený pád, 4,5 kg trhaviny a navazující likvidace.
  9. ČTK, 15. 10. 2026 — vyjádření specialisty CRA a střelmistra k průběhu pádu.

Doplněno . Čas odstřelu uvádíme s přesností na minuty; u výtahů rozlišujeme doložený stav od neznámého přesného termínu demontáže.

OBRAZ A ZVUK / VIDEO-DOKUMENT

Liblice v pohybu.

Podívej se na video-dokument o vysílačích Liblice B.

Pokud přehrávač nefunguje, otevři dokument na YouTube.

TVŮJ POHLED PATŘÍ DO PŘÍBĚHU

Máš Liblice na fotce?

Přidat vlastní fotografii